Úvodní stránka > Chov koní > Náš způsob chovu

Náš způsob chovu

Koně zde na Olimberku máme již od roku 2001 , ale ne vždy se měli, podle nás, tak dobře jako v součastnosti. Během dlouhého poznávání koní jsme dospěli k určitým způsobům a názorům na chov koní. Pro koně se snažíme vytvořit co nejpřirozenější podmínky jako měli dříve koně divocí. Je nám jasné, že to nejde úplně, už jsou pěknou řádku let domestikovaní a život v divočině by asi přežili jen nejsilnější jedinci. Naše filozofie chovu spočívá v neustálém pobytu na pastvinách, kde jsou všichni koně pohromadě, ve stádě. Ve dne v noci. V zimě v létě. Hříbata neznají odstav a přirozeně se stanou právoplatnými členy stáda bez žádných stresujících okamžiků. Tedy žádné boxy, žádné samotky nebo podobné věci běžné v našich chovech. Pro mnohé lidi jsme podivíni, pro některé "ty co jdou s módními nápady, trápení koní". Ale naše výsledky v chovu koní ukazují, že jdeme správnou cestou.

Prozatím jsem zvolila metodu fotoilustrace naší filozofie chovu.

Prostor a pohyb

První série fotografií ukazuje, že velmi důležité je přemýšlet jakou máme kapacitu pastvin a podle toho regulovat počet koní, přibližně na jeden hektar jeden kůň. Pro svůj zdravý vývoj a život potřebují koně pohyb, který si řídí sami na pastvině, tzn. žádné kolotoče, pobyblivé pásy v dnešní době tak oblíbené. v případě, že bude na dvou hektarech 40koní těžko se budou pohybovat podle svých potřeb a z pastviny se rázem stává výběh.

...............................................

Činnosti

Mnozí lidé mají představu, že se kůň na pastvině nudí, nebo je mu tam zima, horko, často slyším můj koníček chce domů do boxu apod. Z naší zkušennosti víme, že koně mají určitý denní řád činností a odpočinku, když nepočítám výcvik s člověkem. Ráno je zastihnu na pastvině, přijdou na krmení a odcházejí znovu na pastvu, za hodinu už jsou v úplně jiné části ohrady a odpočívají, jindy si zas hrají nebo se zase pasou. V přibližně stejných intervalech. Není pro jejich psychiku vhodné jim tyto zažité činnosti narušovat na druhou stranu nikdy nekrmíme jádro na minutu přesně, předcházíme tím nervóznímu čekání, prostě ráno a večer v rozmezí asi dvou hodin. Koně jsou v klidu a až když vidí, že se jde krmit začínají např. hrabat, odhánět se apod. Základní činnosti na fotografiích:

- pastva, tráva základní skladba krmné dávky

- hry, mezi sebou a někdy se připojí i pes jako pronásledovatel i pronásledovaný (zajímavá maličkost naše psy koně tolerují, nejsou neklidní a hrají si s nimi, ale když se objeví ve stádě cizí pes velice rychle ho vyženou za hranici pastviny :-))

- zívání, ržání, válení, sledování okolí

- krmení jádrem (my krmíme granulemi, jen příkladně ve velkých mrazech přidáme oves nebo ječmen, koně mají zbudované pevné úvaziště, kde má s ohledem na hierarchii, každý své stálé místo a při krmení jsou uvázáni a každý má svůj žlab. Objemové krmivo, v zimě seno, na jednom místě pastviny, ale rozdělené na několik míst, aby se dostalo na všechny.)

***********

1 | 2 | 3 | 4 > >>

Boje

Do našeho stáda se dostala cizí klisna, také vůdkyně stáda, a přirozeně se dostaly s naší "šéfkou" do konfliktu, v takových případech není vhodné se mezi koně míchat, velká šance jak přijít k úrazu, v nejhorším, když by boj nepřestával rozehnat je dlouhým bičem, zvukovou ránou nebo něco co odpoutá jejich pozornost. Ve stádě, kde je hierarchie daná a když se často nemění složení stáda k těmto konfliktům většinou nedochází.

............................

Pohlavní Chování

Jiná situace nastala, když cizí klisna našla ve stádě nedávno vykastrovaného valacha a byla v říji, různými způsoby se snažila vzbudit u něho zájem. Chov plemenných hřebců v čechách považuji za vrchol týrání, uzavřené boxy, většinou žádný výběh nebo jen chvilku malý výběh a klisnu vidí pár minut a makej, pak je jasné, že "s hřebci jsou jen problémy", kdyby mohli žít alespoň trochu přirozeněji, většina problémů by odpadla. Vidím to u nás na chovných býcích, kteří jsou celé pastevní období venku ve stádě krav.

..................................

Kontakty

Již z předchozích fotografií je patrné, že koně mezi sebou udržují sociální kontakty, přátelské vykusování srsti, kam si sami nedosáhnou, drbání o sebe, v létě, když je hmyz stojí koně ve dvojicích hlava jednoho u ocasu druhého a vzájemně si odhánějí mouchy, ovády a pod. Nikdy nestříháme koním hřívy ani ocasy, potřebují je. Nevadí jim ani kontakt s člověkem, čistění hlavně při línání úplně vyžadují, a nejvíc když čistíte jeho souseda :-). Také není dobré v zimě koně každý den čistit, porušuje se jim ochranná vrstva před nepřízní počasí. Také není dobré, aby byl kůň sám, je to stádové zvíře a samotka není nic pro koně.

Odpočinek

Mnoho sportovních majitelů tvrdí, že si kůň na pastvině neodpočine, že je důležité, aby si v boxe lehl a odpočíval po tréninku nebo závodech, já si naopak myslím, že pobyt sportovního koně venku je mnohel lepší pro psychiku, uvolnění namožených svalů a šlach na nohách, i věřím, že si tam odpočine pokud je na tento režim zvyklý. U nás v ČR velice častý extrém, mnoho boxových koní se venku nevymočí, strašné následky našeho chování se ke zvířeti. Na fotografiích není hromadný úhyn, vhodný do bulváru, ale prostě odpočívající koně, rozdílného věku i využití, často nad ležícími koňmi jeden stojí a hlídá a v této funkci se střídají bez ohledu na roční dobu.Na posledních dvou fotografiích je odpočívající 23letý dědeček, který si než k nám přišel lehl jen vyjímečně.

........................

Řešení problémů

Mladý valach zlobí malé hříbátko. Matka je naštvaná, ale daleko. Hříbátko si poradí samo, jde jen o hru. Žádný přínos také nevidím v tak zvaných hříbárnách. Hříbata se nesmyslně odstaví již po šesti měsících a jsou izolována, sice na pastvinách, ale pouze ve společnosti stejně starých jedinců, ve stádě vzniká chaos a nevědomí, hříbátka potřebují normálně složené stádo koní všech věkových kategorií, kdy starší vychovávají a hříbátka se od nich učí.